Naše předsvatební cesta - úchvatné pobřeží Normandie, Belgie a cyklistický Amsterodam

V prvních červencových dnech 2011 jsme se vydali poznávat Francii, Belgii a Holandsko. V záměru jsme sice měli i Skotsko, ale na to prostě nedošlo, protože to, co jsme zažili nám naprosto dostačovalo.

Maxičky
Cestu jsme vlastně plánovali absolvovat opačně, tedy nejdříve do Holandska, pak Belgie a teprve poté do Francie, ale nakonec jsme se rozhodli plán kvůli počasí změnit a tak naše první cesta vedla do Francouzského pohoří Vozgues. Nejdříve jsme přespali na hranicích u Děčínského sněžníku v hotelu Maxičky, který jsme si chtěli vyzkoušet pro naše příští výlety s kamarády na kolech v této oblasti. Teprve odtud jsme ráno odjeli z Čech.

Vozgézy
Do Vozgéz jsme se vydali de facto na slepo, nic jsme o nich nevěděli. Jakmile jsme ale do nich dorazili, pochopili jsme, že to stálo za to. Pohoří není velké, nejvyšší hora  (Grand Ballon) dosahuje výšky 1424 metrů a pod její vrchol se dá vyjet autem (což jsme také udělali). Z nížiny nahoru do něj ale stoupá v točitých serpentýcnách na strmých svazích silnička, na které Vás právoplatně upozorňují na zvýšený počet motorkářů a cyklistů. Jakmile se dorazí nahoru, objeví se bezlesá "houpající" se plošina, na které se dá báječně jezdit na kole (na motorce samosebou také), jsou tu super výhledy, kravičky spásající zatravněné vrcholky, no prostě je to tu super. Zajímavostí je, že oblým vrcholkům se zde říká podle jejich tvaru "balóny" (ten název však Míra odmítal přijmout). Spali jsme v celkem pěkném kempu v údolí La Beresse, kde za stan, dve osoby a auto chtěli 21,40 EUR/noc. Na druhý den nám pršelo, takže jsme zde kola oproti plánu ani nevytáhli a jali se na auto-pěší výlet.

Cesta k pobřeží Normandie
Hlavní cíl naší cesty následoval třetí den. Ráno jsme se z La Bresse sebrali a mazali jsme směr Le Havre, přístav na pobřeží Normandie. Vzali jsme to kolem jezera d'Auzon Temple v národním parku de la Foret d'Orient v oblasti Champagne kousek od Troyes, kde jsme se "nalodili" na dálnici a po ní jsme to přes Paříž mrskali až do Le Havre. Zmíněné jezero je víceméně umělým rezervoárem vody, v porovnání s Vozgézským pohořím je nudné a tak jsme zde pobyli jen kratičko minut. Oproti tomu cesta k němu z Vozgéz byla fajn, neboť vedla ve vinné oblasti, tedy takové "uadné". Francouzské dálnice jsou dálnice s mýtnými branami, poplatek za oněch cca 377 km včetně zpoplatněného mostu v Le Havre nás přišel asi na 23 EUR. Původně jsme měli v záměru zajet na pláže "dne D" nad Caen, ale při pomyšlení, že tam budou také ty tisíce aut, které s námi jeli od Paříže po dálnici, rozhodli jsme se tyto pláže vynechat a zamířit k "Slonovému" pobřeží  u Étretatu, do městečka Yport, což se nám i vyplatilo.

Yport a Étretat
V půl noci jsme se uhnízdili vjediném ze tří kempů, který byl v této noční hodně otevřen a opět jsme nelitovali. Za dobrou cenu (22,22 EUR/noc) jsme měli super zázemí, málo lidí, perfektní polohu. Odtud jsme na druhý den podnikli vlastně jediný asi 35 km dlouhý cyklovýlet do Etretatu. Procházky po bílých a vysokých útesech La Manche jsou opavdu balzámem, pobyt na oblázkových plážích bez návalu lidí úplnou pohádkou, modré nebe, jekající rackové a šumící moře ... na tak silný zážitek nikdy nezapomeneme. Pokud byste si chtěli pustit zvukový záznam z toho nejlepšího, co nás při naší cestě potkalo, TADY a TADY jej máte.

Cesta do Cayeux sur Mer přes Fecamp, Sant Piere du Port, Veulettes sur Mer, Dieppe a Le Treport
Po dvou dnech v Yportu jsme se sebrali a vyjeli na konec pobřeží Normandie do městečka Cayeux sur Mer. Vzali jsme to přes různá přímořská městečka, kde jsme občas zastavili, dali si kafe na pláži, něco nafotili, ale hlavně jsme dál nasávali tu pohodu a klid. Nutno poznamenat, že Etretatu se už vyrovnalo jen málo míst, přesto, bylo tam moc krásně. V Cayeux jsme zahnízdili v prapodivném kempu, nejhorším z celé cesty, avšak na druhou stranu i nejlevnějším (11,70 EUR/noc).

Cesta do belgického Middelkerke přes Cap de Gris, Cap de Blanc, Calais, Dunkerque a De Panne
Z Cayeux sur Mer jsme dopoledne vyjeli do směr Belgie. Nenechali jsme si ale ujít špičky popřeží (Cap de Gris a Cap de Blanc), mrkli jsme se do Calais, trošku znechuceně jsme se podívali do chemického Dunkerque, abychom si spravili chuť v lázeňském De Panne a uhnízdili se v dalším belgickém lázeňském městě Middelkerke. Po delším hledání jsme narazili na super kemp ZEESTER (18 EUR/noc), kde jsme ale opět jen přespali, abychom se vydali opět dál.

Cesta do Amsterodamu přes Terneuzen, větrné pobřeží Werkeiland Neltie Jans, nic moc Rotterdam až do Waterlandu u Amsterodamu
Cesta kolem Holandského pobřeží byla celkem příjemná, Rotterdam nás svou aglomerací spíš zklamal (teda Hanča ho vlastně prospala), na druhou stranu městečko Waterland u Amsterodamu bylo přívětivé a hezoučké, stejně jako vodní Uitdam, kde jsme se v jachtařském kempu na dvě noci uhnízdili. Počasí nám sice v tuto dobu již moc nepřálo, zvedl se vítr a přinesl déšť, přesto v Amsterodamu jsme prožili krásné odpoledne procházkami po tomto cyklistickém městě plném vodních kanálů s můstky a nesčetným množstvým hospůdek, putik až mariánkových doupat. Nutno uznat, že jsme byli tou vůní a atmosférou až omámeni, takže jsme se do kempu vrátili až po 22.00. Vřele doporučované muzeum Van Gogha nás moc neuchvátilo (asi na to nemáme vlohy) (14 EUR/vstupenka), ale to ostatní, to fakt stálo za to. Tolika kol jsme pokupě v životě neviděli a vůbec jsme nelitovali, že jsme tam sami na kole kvůli počasí nejeli. Holanďani tam totiž ve větru i dešti  na kole jezdí furt a to způsobem pro čecháčka značně nebezpečným. Ale jsou fajn, nutno smeknout některými kombinacemi odění a bicyklu klobouk. Kemp nebyl z nejlevnějších (20,50 EUR/noc), ale zázemí neměl špatné a barman uměl celkem dobrý hamburgery ;-). MP3 TADY a TADY.

Zvěrem
Byla to skvělá dovolená, poučná a inspirující. Etrétat a pláže Normandie jsou úchvatné a my si slíbili, že se sem ještě někdy vrátíme.

Novinky

Přihlaste se k odběru novinek: